Není to tak dávno, co jsem výhradně jen háčkovala. Na Vánoce 2015 jsem mamku požádala o to, aby mě naučila plést. Upletla jsem asi 20cm svetru a potom mě to přestalo bavit(ono na dlouhých hliníkových jehlicích to po nějaké době pletení nebylo nic moc pohodlného), začala se probouzet zahrada a tak jsem se věnovala práci na zahradě, dětem a jiným koníčkům.. Toto se po půl roce a souhře několika náhod otočilo o 180° a dnes je pletení jedním z mých největších koníčků.

V létě 2016 se mi do života připletlo předení vlny na kolovrátku. Fascinovalo mě to, protože toto byla činnost, kterou jsme do té doby nezkoušela a ani mě nenapadlo, že toto jde dělat taky doma – v dnešní době.🙂 Hned jsem si to v hlavě zakázala, ale dlouho mi to nevydrželo… Našla jsem si na internetu starší kolovrátek, na kterém jsem se učila. Zpočátku mi to nešlo, protože jsem neměla vhodnou vlnu a ta, kterou jsem dostala ke koupenému kolovrátku, se na předení moc nehodila… Na objednávku jsem si nechala nabarvit své první česance absolutně heboučkého merina a během tří dnů po jejich obdržení, jsem je upředla a následně si objednala celé kilo a zkusila si jej už nabarvit sama. Neuplynula dlouhá doba a já vyměnila starý kolovrátek za relativně nový z druhé ruky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Toto mě vedlo k tomu, abych si místo potravinářských barev koupila profesionální barvy na vlnu. A když už jsem je měla, tak jsem začala kromě rouna barvit i strojově předenou přízi. I přesto, že pletu poměrně hodně, tak není v mých silách upotřebit všechnu svou nabarvenou a upředenou přízi a proto jsem se rozhodla nabídnout ji i k prodeji širší pletařské veřejnosti.